Tak jsme se dočkali

Den převzetí domu nastal po třech měsících a deseti dnech od naší prohlídky. Škoda, že jsme prošvihli to nejteplejší léto, kdy v paneláku bylo na padnutí. 

Při předávání se pan majitel neustále chytal za hlavu se slovy "tady budete mít strašně práce" ... a evidentně věděl o čem mluví. Před osmi lety umřela paní hospodářka a od té doby se na dům a zahradu moc nesáhlo. Náletové dřeviny - vzrostlé ibišky, všude se plazí břečťan, keře černého bezu kam se podíváš a asi stopadesát stromků špendlíků. 

Do sklepa se budeme muset prosekat mačetou a až se dostaneme do stodoly, tak tam možná najdeme Šípkovou Růženku. 

někde tam za tou brankou je vstup do sklepa

vstup do stodoly

Králíkům se nestihlo za osm let vykydat, po slepicích zůstal labyrint různých plotů a plůtků, hromady cihel a jiného materiálu dávají tušit, že nějaký záměr tu byl, ale očividně z něj sešlo. Možná se chtělo vyspravit kratší křídlo domu, kam jsem se nejdřív bála vstoupit, ale kde jsem pak strávila několik minut v úžasu. Máme Loretu! Jeden z tajemných pokojíků je jaksi vestavěný do velkého prostoru pod střechou. Při bližším ohledání zjišťuji, že vedle stojí ještě snížená kotelna a celé to korunuje probouraný vstup do "přílepku" s plechovou střechou. Co s tímto prostorem budeme dělat ... 

kratší křídlo domu s "přílepkem"

Ná následující den jsme požádali zkušeného stavaře, aby s námi dům prošel a případně poradil, na co si dát pozor, s čím máme začít a podobně, protože my si možná poradíme se zahradou, ale co se týká péče o dům, větší laiky bys těžko pohledal. No ale nemusíte být velký odborník, aby vás výrazy typu vlhkost, odvětrávané podlahy, podřezání, drenáž dokonale vystrašily ... prostě toto nechcete slyšet, když si myslíte, že jste koupili dům, ve kterém se dá hned bydlet. 

Opět jsme slyšeli "teda to vám nezávidím, tady vás čeká hrozně práce" ... no tak jo, tak vyhrneme rukávy, nakoupíme krumpáče a jdeme do toho!